Rozhovor: nové Notty lavanda na spaní – bez melatoninu, ale s obdobným účinkem
Na trh uvádíme nový doplněk stravy Notty na spaní s Gabarelaxem, při této příležitosti jsme vyzpovídali zakladatelku rodinné firmy SyNatur, Ingrid Nesmoenovou.
Jak jsme na tom obecně se spánkem?
Myslím, že v posledních letech se začalo více ukazovat, že lidé si v 20. století začali upírat až příliš mnoho spánku. Ať už je to brzké vstávání nebo workoholismus do pozdních hodin. Mnoho z nás to zažilo v „devadesátkách“, kdy požadavky na pracovní nasazení a délku pracovní doby vedli mnohé pracovníky, zvláště na manažerských pozicích, k naprostému přepracování. V poslední době nad workholismem pravděpodobně převládá přítomnost na sociálních sítích nebo vysedávání před televizí a do pozdních hodin. Přínos pro organismu je z takové aktivity nulový a akorát si tím krátíme čas na spánek. Navíc taková činnost snižuje pravděpodobnost, že brzy usneme. Následně už tělo nestihne dostatečně přes noc regenerovat a my si tím zaděláváme na různé nemoci.
Ing. Ingrid Nesmoenová
Co s tím můžeme udělat?
V ideálním případě bychom si měli uvědomit, že na spánek potřebujeme čas, a to nejen na spánek samotný, ale i na večerní zklidnění, které snadné usínání navodí. Ideální může být hezká knížka. Důležitý je také pohyb během dne, aby tělo bylo příjemně unavené a důležité je také neuléhat s plným žaludkem. Je potřeba vždy myslet na to, že potřebujeme spát alespoň 7 hodin. Poslední výzkumy ukazují, že většina nemocí, kterými naše civilizace trpí, je nějak spojena se spánkovou deprivací. Na to je třeba pamatovat.
A když to nejde?
Ideálně bychom měli zapracovat na tom, aby to šlo a měli bychom proto udělat vše. Samozřejmě jsou životní momenty, popřípadě povolání, kde to jde složitě. Pokud to jen trošku jde, měli bychom spaní zvládat bez léků, popřípadě se poradit s odborníkem.
Na trh jste uvedli přípravek Notty lavanda. Co si od něj slibujete?
Všechny průzkumy trhu ukazují rostoucí zájem o přípravky na zvládání stresu nejen u nás, ale v celé Evropě. Poptávka začala rychle růst během covidu–19 a akcelerovala se zhoršující se finanční situací mnohých lidí v posledním roce, kdy jsme zaznamenali velký nárůst cen. Proto si myslíme, že přípravek, jehož přírodní složky přispívají ke zklidnění a kvalitnímu spánku, bude mít na trhu místo.
Místo melatoninu je v něm nová složka Gabarelax, co vás k tomu vedlo?
Vedly nás k tomu dvě věci. První je omezení množství melatoninu v doplňcích stravy. Druhou byl vývoj, který jsme v pohledu na zdravé spaní sami prodělali. Podávání melatoninu má samozřejmě své nezastupitelné místo, například při jetlagu, ale pořád je to hormon, a proto jsme se snažili najít něco, co by mělo obdobnou účinnost, a přitom bylo ryze přírodního charakteru.
Tou novou složkou je tedy Gabarelax. O co se jedná?
Je to ochranná známka pro GABA – kyselinu gama-aminomáselnou, která je přítomna v zhruba 40 procentech všech neuronů. GABA je jedním z hlavních inhibičních neurotransmiterů, což mimo jiné znamená, že uklidňuje mysl před spaním. V posledních článcích se také ukazuje, že GABA stimuluje REM fázi spánku. Proběhly několikatýdenní výzkumy kvality spánku, kde byla GABA porovnávána s melatoninem. Při nich se ukázalo, že 100 mg látky Gabarelax má obdobné účinky jako podávání 3 mg melatoninu. To je skvělý výsledek.
Gabarelax je přírodní, co to vlastně znamená?
Že GABA v našem Notty je získávána během přirozeného fermentačního procesu, který je známý například z výroby asijského nakládaného zelí kimchi. Navíc je ve velmi vysoké čistotě.
Nové Notty lavanda na spaní s Gabarelaxem
Dá se GABA získat i jinak než v doplňcích stravy?
Přirozeně se vyskytuje například v rajčatech, hroznech nebo bramborách, ale v malém množství. Větší koncentrace je pak ve fermentovaných potravinách, jako je například již zmíněné kimchi nebo parmezán.
Má GABA vliv na ještě něco jiného než na spánek?
Je mnoho studií, které poukazují na to, že GABA má relaxační účinek, jak pro tělo, tak pro mysl. Ostatně GABA se používá také po sportu, nebo pří psychickém vypětí, to je její další využití. Literatura uvádí další účinky v různých oblastech zdraví, které jsou ovšem v tuto chvíli mimo naši cílovou skupinu. Zajímavé je určitě to, že s věkem hladina GABA v mozku ubývá, a to u žen rychleji než u mužů. Pravděpodobně to tedy bude spíše střední až starší generace, která bude z užívání GABA profitovat nejvíce.
Nakonec se vraťme na začátek, jaké jsou vaše spánkové tipy?
Vedle užití tablety Notty lavanda hodinu před spaním si číst při tlumeném osvětlení nějaký příjemný text. Mně osobně se osvědčily „Výpravy pro starší a pokročilé“ od Jiřího Peňáse. Nedám na ně dopustit. Snad pan Peňás odpustí, ale většinou ani kapitolu nedočtu do konce.
Jeden z nejúčinnějších „doplňků stravy“ je naprosto zdarma
Účinné látky, které jsou v doplňcích stravy, jsou často drahé. Je to jednak tím, že ověření jejich účinnosti a s tím spojený výzkum, zabraly mnoho let, peněz a vědeckých kapacit. Další drahou položkou jsou samotné suroviny a kontrolovaný způsob výroby, který zaručuje kvalitu výsledného produktu.
Jsou tu ale i doplňky stravy, které si můžeme sami obstarat z přírody. To jsou například některé vitaminy, které si během roku můžeme na celou sezónu nachystat sami doma, např. vitamin C v různých podobách (od sušeného šípku přes kysané zelí).
Pak je tu ale něco, co můžeme využívat jako léčebnou metodu každý den, je to naprosto zdarma a nevyžaduje to žádnou námahu. Asi už tušíte, že se jedná o spánek.
Proč spíme?
Mnoho z vás už pravděpodobně četlo nebo alespoň slyšelo o knížce Mathew Walkera „Proč spíme“. Autor, působící na americké universitě Berkeley, sepsal působivou a pro lajky poměrně odbornou knihu, ve které se dle nejnovějších výzkumů snaží dokázat, že zanedbáváním spánku si velmi škodíme. Spánek ovlivňuje naši paměť, imunitní systém, kardiovaskulární systém, lépe díky němu zvládáme nemoce. Ve zkratce, současná věda nám naprosto jasně dokazuje, že ochuzováním se o spánek v každém věku neprospíváme svému tělu.
Dalo by se říci, že hlavním bodem, proč tomu tak je, jsou podle Walkera různé fáze, kterými náš mozek musí během spánku projít. Během těchto fází se střídá REM fáze a NREM fáze, přičemž každý z těchto úseků má naprosto zásadní vliv na naši paměť, regeneraci těla a odpočinek. V případě, že máme spánek dlouhodobě zkrácený (ideálně bychom měli spát nejméně 7 až 8 hodin denně, pokud spíme 6 hodin a méně, vystavujeme se vážnému nebezpečí) připravíme se o některé úseky spánku a naše tělo tak nestihne správně regenerovat, což má z dlouhodobého hlediska důsledky na naše zdraví včetně nemocí jako Alzheimer, infarkt myokardu, rakovina, diabetes a obezita. (Walker obzvláště připomíná Ronalda Reagana a Margareth Thatcherovou, kteří oba svorně tvrdili, že mohou spát jen čtyři až pět hodin denně a zbytek času mohou věnovat své práci – oba skončili s Alzheimerovou chorobou).
Každý máme jiné možnosti
Samozřejmě každý z nás máme jiné možnosti ohledně spánku. Někdo musí pracovat na směny, někdo musí velmi brzo ráno vstávat, někdo naopak musí ponocovat a někdo má malé děti. Někdo má trápení, které nějakou dobu potrvá. Tedy ne každý má tu možnost se klidně celou noc vyspat. Pak jsme tu ale my, kteří tu možnost máme, ale často oddálíme čas spánku o pár minut, ještě jedno video a v důsledku toho se pak pravidelně dostáváme do postele později, než bychom chtěli. Jinými slovy, pro jistou část populace je oželení spánku naprosto vědomé rozhodnutí, kterým se o blahodárný spánek připravujeme, což ve výsledku může ovlivnit naše zdraví z dlouhodobé perspektivy.
Špatné spací návyky
Je to vlastně rozhodnutí, které patří do podobné kategorie jako například nedostatek pohybu, špatné stravovací návyky, tedy věci, se kterými může část populace něco dělat, ale díky své vlastní pohodlnosti nechce. A obdobně jako u špatných stravovacích návyků nebo nedostatku pohybu, ze začátku si neuvědomujeme, že naše tělo chátrá. Na situaci si zvykneme a vlastně nám už ani nepřipadá, že bychom mohli být odpočatější, mít lepší imunitu, rychlejší reakce a více si pamatovat.
Pokud se rozhodneme, že se svým spánkovým režimem chceme něco dělat, pak se musíme připravit na dlouhou duševní pouť, která není nepodobná efektivnímu hubnutí nebo dostávání se do lepší kondice. Jedná se o dlouhý proces se spoustou chyb, zlepšení i poklesů. Jako u ostatních civilizačních chorob i zde je řešení jednoduché, ale není lehké se k němu dopracovat.
Čím je naše společnost technologicky pokročilejší, tím častěji saháme po přírodním řešení našich neduhů. Je to poměrně logická úvaha. V době, kdy nezvedáme oči od obrazovek telefonů a počítačů, kdy se přemísťujeme auty, vlaky a letadly, kdy o nás technologie už vědí téměř vše, se v případech, kdy toho máme už moc, rádi uchylujeme zpět k přírodě. Chceme v ní pobývat, ale chceme také, aby nás léčila. Jak jinak také léčit neduhy, které vznikají nadužíváním technických vymožeností?
Při snaze vrátit se do lůna přírody často hledáme její nejautentičtější podobu. Cestujeme na ta nejpůvodnější místa ještě nezničená člověkem, chceme jíst bio farmářskou zeleninu a ovoce s minimálním obsahem chemikálií a v případě léků a doplňků stravy chceme ideálně přírodní preparáty. To vše je mnohdy naprosto logické. Vztah mezi lidmi a přírodou je ale často mnohem komplikovanější, než by se mohlo zdát, a tak někdy i ta nejpřírodnější řešení nejsou odpovědí na naše otázky.
Ve spolupráci přírody a člověka
Asi bychom třeba jen stěží řekli, že jedny z nejrozmanitějších ekosystémů na světě vznikají na místech, kdy člověk kooperuje s přírodou po tisíce let. Klasickým příkladem je louka, která je sekána nebo spásána jen několikrát ročně, což umožňuje, aby se zde květiny vysemenily a zároveň jsou tak rostliny chráněny před většími stromy a keři, které by se zde časem usídlily a zahubily kvetoucí rostliny. Nakonec tak spoluprací člověka a přírody vznikne něco krásného a bohatého, co by samo v našich zeměpisných šířkách normálně nevzniklo.
Obdobně tomu je i v potravinových doplňcích. Často hledáme tu nejpřírodnější esenci, ale někdy jsou řešení podobná dobře udržované zahradě mnohem účinnější. Příkladem může být současný hlad po vitaminu D. Ten získáváme ze slunce a dále z ryb, mléčných výrobků a některých dalších zdrojů. Pokud bychom chtěli to nejpřírodnější řešení, měli bychom sníst 200 g divokého lososa denně. Představte si ale, co by to udělalo s naším ekosystémem, kdyby všichni obyvatelé naší planety s nedostatkem vitaminu D měli právo jíst 200 g lososa denně?
Rozkvetlá louka
Naopak řešení, které spadá do stejné kategorie jako rozkvetlá louka, může přijít s mnohem udržitelnějším a šetrnějším nápadem, i když není ten nejpřírodnější. Vitamin D v našich výrobcích se proto vyrábí z lanolínu (z ovčí vlny) ozařováním ultrafialovým spektrem (tedy nahrazujeme slunce). Vitamin je syntetický, což ale umožňuje dostat jej v dostatečných dávkách a za rozumné ceny k široké populaci, která by jinak trpěla jeho nedostatkem.
Rozhodně tím nechceme říct, že přírodní preparáty nejsou tak účinné, jako ty vymyšlené v symbióze člověka a přírody, ale musíme myslet i na trvalou udržitelnost a ochranu přírodních zdrojů. I v našich přípravcích většinou máme přírodní složky, právě proto, že jsou pro organismus lépe přirozené, a proto bývají účinnější než ty syntetické. Jak už to ale v životě bývá, nic není černobílé, proto je třeba diferencovat a stejně, jako to děláme i my v našich přípravcích, hledat vždy to optimální řešení, které nám dává maximální efekt, ale zároveň je šetrné k našemu okolí.
Všichni máme rádi velká balení, ideálně s velkou slevou nebo alespoň s o 30 % větším obsahem. Stejné je to i u léků a potravinových doplňků. Komu by se chtělo také platit za malé balení, když může mít za stejné peníze mnohem větší množství přípravků na mnohem delší dobu.
Na co doplněk stravy vlastně potřebuji?
Jenže při rozhodování o tom, jaký přípravek koupit by jeho velikost a „výhodnost“ měla hrát pouze jednu z dílčích rolí. Tím hlavním kritériem by měla být situace, pro kterou doplňky budete pořizovat. Představme si situaci, kdy máte před sebou náročný úkol, při kterém hrozí vysoká dávka stresu, zároveň je nepříjemné počasí, a proto se můžete lehce nachladit. Zároveň toto náročné období bude trvat jeden týden. Má v takovém případě cenu poohlížet se po velkém a zlevněném balení? Splní velké balení to, co od něj očekáváte?
U velkých a výhodných balení, která jsou navíc levná, je v první řadě potřeba bedlivě sledovat množství účinných látek v jedné tabletě. Často totiž předpokládáme, že obsah jedné pilulky z velkého balení bude obsahovat stejné množství účinných látek, jako je tomu v menším a stejně drahém balení. To je ale z principu nemožné.
Kvalita látek v doplňcích stravy není stejná
Kromě obsahu účinných látek v jedné tabletě je určující také kvalita látky. Např. ne každý koenzym Q10 je stejně kvalitní a podobně je tomu i u vitaminů a dalších účinných látek. Zde je to s léky a doplňky stravy obdobné, jako v kterékoliv jiné oblasti. Pomeranč může být šťavnatý a chutný, ale také vyschlý a bez chuti a pořád je to pomeranč. Často kupujeme přípravky, které máme vryty do podvědomí z reklamy, aniž bychom zkoumali, jak kvalitní jsou obsažené ingredience a zda je jich v přípravku dostatečné množství k tomu, aby mohly mít jiný efekt než placebo.
Třetím aspektem jsou doma nevyužité léky a doplňky. Dnešní doba je typická tím, že nekupujeme věci do zásoby, ale že naopak nově vznikající poptávku řešíme aktuálně a podle potřeby. Tudíž nám v případě velkých a výhodných baleních často nevyužité doplňky leží rok doma a už se k nim reálně nevrátíme.
Posledním důvodem je vztah k přírodě a našemu okolí obecně. Velká balení, které se následně nevyužijí a často kvůli naší pohodlnosti končí v popelnicích a následně zatěžují okolní přírodu. Opět zcela zbytečně.
Pokud si tedy znovu představíme situaci, o které jsme mluvili, pak se může velmi jednoduše stát, že pro týdenní stresové ohrožení je mnohem lepší malé, ale kvalitní balení, kde každou pilulku využijeme na maximum. V takové situaci může být velké a ve slevě pořízené balení kontraproduktivní a bez kýženého efektu.
Klíčová je doba používání
Jiná situace je samozřejmě tam, kde je nutné doplňky brát dlouhodobě, nebo pokud doplňky bere celá rodina (třeba během podzimních nečasů), v takové situaci velké a výhodnější balení samozřejmě potěší, ale opět je nutné prozkoumat, co v pilulkách opravdu je, aby celá rodina dostávala účinnou ochranu.
I my se snažíme se počet tablet v balení přizpůsobovat potřebné délce užívání. Např. u kloubních přípravků si zájemce může vyzkoušet měsíční kúru s doplňkem stravy Hyalac-boost nebo SupReuma, ale je-li spokojen, může sáhnout po 60 tabletovém balení Hyalac-boost nebo po balíčku na klouby na 3 měsíce, který kombinuje 1 balení Supreumy a 2 balení Hyalac-boost.
Naopak u přípravku na posílení imunity a psychické odolnosti při zátěžových stavech StrongImun dáváme do balení jen 15 tablet, protože užívání je většinou nárazové a krátkodobé.
Otázku, zda máme dost živin, které naše tělo nutně potřebuje ke správnému fungování, si většinou klademe, až když nás začne trápit nějaký zdravotní problém.
To má své opodstatnění. Skutečnost je taková, že jestliže netrpíme nějakou formou poruchy zažívání, jíme dostatečně pestrou stravu a dostatečně se hýbeme, pravděpodobně budeme mít potřebných živin dostatek. Jenže neplatí to vždy a všude. Pojďme se nyní podívat na některé příklady, o kterých možná mnozí z nás nevědí.
Vitamin C
Například v létě bychom měli mít dostatek vitaminu C, protože ovoce a zelenina, které tento vitamin obsahují, zvyšují své zastoupení v naší stravě. Pokud byly vypěstovány v přirozených podmínkách, zajistí nám mnoho důležitých živin. Jiné je to už přes zimu, kdy ovoce, které jíme, se často sklízí ještě v nedozrálém stavu, a tudíž vitaminu C neobsahuje dostatečné množství. Stejně tak zimní brambory, navíc ještě bez slupky, už mnoho vitaminu C nemají. V našich končinách proto bylo tradiční zásobárnou vitaminu C kysané zelí v tepelně nezpracované podobě. Otázkou je, kolik reálně dnes sníme kysaného zelí? Asi to nebude mnoho, a proto je přes zimu žádoucí sahat po doplňcích s vitaminem C.
Vitamin D
Podobně bychom na tom v létě měli být se „slunečním“ vitaminem D, který se působením ultrafialových paprsků tvoří v kůži. Nemusí tomu ale vždy tak být, protože doporučení dermatologů, abychom se slunci vyhýbali nebo se alespoň mazali krémy s vysokým ochranným faktorem, proces tvorby vitaminu D neumožní. Například starší lidé se často před sluncem chrání nebo mají zahalené končetiny, takže sluníčko se jim na kůži nedostane. Přitom právě oni bývají ti, kteří nedostatkem živin často trpí, a to i kvůli zhoršujícímu se metabolismu a nedostatku kvalitní stravy. Zdrojem vitaminu D je také strava, která však v našich končinách obsahuje vitaminu D nedostatečné množství. Tudíž opět mohou nastat situace, kdy nám vitamin D bude scházet a nebude možné jej jednoduše získat z potravy.
Železo a vitamin B12
Jiným příkladem mohou být vegani a vegetariáni, kterým často chybí železo nebo vitamin B12, které lidský organismu neumí z rostlinné stravy dobře využít. Tyto látky daleko lépe získá z masa. Uvědomme si, že kráva má zažívací systém stávající ze čtyř žaludků, které zaručí, že, z pro nás obtížně zpracovatelné rostlinné stravy, nezbytné látky získá. Proto je červené maso často pro člověka nejvýznamnějším zdrojem některých minerálů a jiných látek a jeho dlouhodobá absence v potravě může mít negativní dopad na zdraví jedince.
Zažívání
Problémy s nedostatkem živin mohou mít také lidé s poruchami zažívání nebo ti, kteří užívají některé léky, které tvoří interakce s určitými látkami. Pomineme-li některá zánětlivá onemocnění střeva, dá se všeobecně říci, že poruchy vstřebávání jsou spojeny s narušenou střevní mikroflórou a s tím spojeným špatným stavem střevní sliznice. Zde mohou často pomoci zjednat nápravu probiotika. Pokud zvolíte symbiotika, tedy probiotikum s prebiotikem, účinek bude rychlejší. Ideální také je, pokud je probiotická bakterie chráněna proti poškození při průchodu žaludkem, např. sporou, což je přírodní ochranné zapouzdření.
Pokud dojdeme k závěru, že nám některé důležité látky v těle chybí a nedokážeme je získat ze stravy, přichází na řadu doplňky stravy, které chybějící živiny doplní. Před jejich nákupem je dobré si zjistit obsažené množství účinné látky v denní dávce a kvalitu zpracování, aby bylo jisté, že daná látka může být v organismu dobře využita a její dávka je dostatečná. Jen tak nám může doplnit chybějící zásoby a investované peníze nejsou vyhozené.
